Pohádka máje

Karel Plíhal

1:PrGodejná slečno, kDoupím trochu citu,
nEmehleďte, prosím, nH7a váhu,
hCoďte mi klEdimíče  God vašeho bE7ytu,
nA7ež zase ztratím odvahDu.
2:Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,
sundejte tu blond paruku,
je první máj a chci mít svoji holku,
vodit ji parkem za ruku.
R:Protože (třeba že) lHm7áska je pěkná krEm7atochvíle,
láska je kHm7apka medu do čajE7e,
co bylo čAmerné, rDázem změní v bGíléEm 
a z králů dAmělá lA7okajDe,
protože (třeba že) Hm7láska je dárek Em7televize,
když nechá pHm7auzu mezi pořadE7y,
láska je zAmápis v Dúčetnické knGizeEm,
láska je spAmort, a kdDo chce zůstat v lD#ize,
nesmí nic dGát, a vlastně: prHmoč takEmy, G 
když stačí bCavit dDivákGy.
3:Počkáte asi na lepšího lovce,
kam mám to vám vlízt? Na záda?
Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce
zahání zpátky do stáda.
4:Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,
a ne vás nechat se uzívat,
chvíli se projít městem za úsvitu
a pak si s vámi zazpívat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:36.031+00:00
Výsledky hledání: